Myšlenky na měsíc duben 2013

LINUS MUNDY

ŽÍZEŇ PO KRÁLOVSTVÍ BOŽÍM

Vydaly Paulínky

V této knize nám pouštní otcové nabízí doušky osvěžení ze studnice moudrosti, kterou nalezli a o kterou pečovali na poušti. Osvěžení a úlevu nachází v Prameni všech pramenů, v Bohu.

  1. Nejdeme na poušť proto, abychom prchali před lidmi, ale abychom se naučili, jak je nacházet.
  2. Opravdový růst v životě znamená zapomínat na sebe sama, a to kamkoli jdu, dále nezanedbávat modlitbu a modlit se ve skrytosti.
  3. Když se stane, že máš chvilku volna, věnuj ji modlitbě a neznepokojuj se.
  4. Dobro, které se skrývá uvnitř každé těžkosti, oběti a vyprahlosti, je tím podstatným. Boží řeka protéká i uprostřed pouště.
  5. Myslíme si, že máme žít proto, abychom „rozjímali“, zatímco Bůh po nás chce, abychom žili lásku, lásku k druhým, k sobě samým, k Bohu.
  6. Jediné, co je důležité, je láska. Jediné, co přetrvá, je láska.
  7. Kdo nad sebou netruchlí zde na zemi, zapláče nad sebou na věčnosti; takže není možné, aby nad sebou člověk neplakal buď dobrovolně, nebo je-li k tomu donucen utrpením.
  8. Není větší námahy, než modlitba k Bohu. Vždy, když se člověk chce modlit, jeho nepřátelé, démoni, ho chtějí od tohoto úmyslu odvrátit. Vědí totiž, že jedině tím, že ho odvedou, mu zabrání jít pravou cestou.
  9. Někdy musíme ztratit všechno, než začneme opět něco získávat.
  10. Ať koná člověk jakékoliv dobré dílo, vytrvá-li v něm, dostane se mu odměny a odpočinku.
  11. Modlitba je boj, který trvá až do posledního dechu.
  12. Bůh nás žádá, abychom „navyšovali částky, které lze vyhrát“, tedy abychom duchovně rostli a dosahovali stále vyšší úrovně.
  13. Duch svatý nás volá na poušť, abychom svou víru žili a v ní rostli, abychom chápali sebe sama i Boha.
  14. Mnoho životů „musí“ zasáhnout velká osobní krize, nějaká ztráta či tragédie, aby nás to přimělo k tomu, že si sestavíme žebříček hodnot.
  15. Čemu se můžeme naučit ve škole pouště? Učíme se pokoře a čistotě srdce – slyšíme a odpovídáme na Boží výzvu, abychom byli jako Kristus: pracovali jako on, byli moudrými jako on, modlili se jako on, potili se jako on, trpěli jako on, zemřeli jako on.
  16. Trávím-li čas v pustině duše, snadno zjistím, co je špatného na mé manželce, na mých dětech, na mém nadřízeném, na mém farářovi, na mé práci i na mém Bohu – čili na mě samotném.
  17. Jakmile ve svém duchovním životě příliš zpohodlníme, přestaneme růst. Nestačí, aby v nás Bůh oheň zažehl, je nutné, aby nám dodával „palivo“.
  18. Poušť je místem potu, poznávání a rozpoznávání, prostorem, v němž je člověk jakoby uzamčen, v němž je jakoby postaven pod lampu, která svítí a hřeje a kde se čeká, dokud nevyjde najevo pravda.
  19. Myšlenky, které člověk k sobě „pustí“ či využije pro své dobro, musí pečlivě střežit a musí jim věnovat náležitou péči.
  20. Zkouška prověřuje, zda je člověk ochotný snášet utrpení.
  21. Zatímco Ježíš je pokoušen, aby se zaprodal ďáblu, naše pokušení na naší poušti směřují k nám samotným: V koho vlastně důvěřuji? V Boha? Nebo v sebe?
  22. Jeden z nejlepších důvodů, proč jít na poušť, je především snaha vymanit sebe sama ze svých vlastních rukou a svěřit se do rukou Božích. Jestliže totiž žijeme podle sebe, není pánem našeho života Bůh.
  23. Celý křesťanský život je upevňováním a znovuupevňováním toho, že Bůh je ten, kdo se stará o to, aby náš život fungoval tak, jak má.
  24. Jakmile si začneme myslet, že jsme pochopili Boha i sebe samé, čeká na nás překvapení: všechno se obrátí vzhůru nohama. Duch vane, kam chce. A naší nejlepší odpovědí může být pouze ochota přijmout Jeho vůli.
  25. Každý z nás potřebuje pracovat na svém osobním vztahu k Bohu.
  26. Bůh bude jednat s námi a skrze nás, ale jen tehdy, pokud si pokorně budeme hledět své každodenní práce a modlitby.
  27. Poušť není cílem, ale cestou k Bohu. Modlitba sama o sobě též není cílem, nýbrž cestou k Bohu.
  28. Poslušnost s sebou nese pokoru a důvěru a ty jsou základem života na poušti.
  29. Jestliže najdu Boha, najdu sebe sama, a jestliže naleznu své pravé já, naleznu také Boha.
  30. Pamatuj, že největšími hříchy jsou lhostejnost a samolibost.

Myšlenky byly sestaveny na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži ve spolupráci s Pastoračním domem Velehrad v Itálii.

Comments

comments