Mariánský duchovní tábor dětí a mládeže SMM (11. 7. – 17. 7. 2011)

Vydali jsme se na cestu v pondělí 11. července v 8.hod. Z Brna jsme se sešli a společně jsme vyráželi třemi auty, protože jsme měli hodně zavazadel a batohů. Na Svatém Hostýne se nás sešlo 32. Všichni jsme se seznamovací hrou přiblížili a lépe poznali.

Začali jsme mší svatou, abychom poděkovali za ten čas milostí, a měli otevřené srdce pro dary, které měl Bůh a Panna Marie na tomto milostném místě pro každého z nás připravené.

Motto tábora byl: „Po stopách naší patronky sdružení, svaté Kateřiny Labouré.“ Každý den byli připravené její ctnosti, kterým oslavovala Boha na této zemi: čistota, pokora, služba, mlčenlivost, modlitba. Každý den si děti tahali lístečky se jménem skrytého anděla a celý den se za něho modlili a dělali mu skrytě radost a večer bylo překvapení kdo koho měl.

Páter Lubomír Konfederák nás duchovně doprovázel a měl připravené prezentace a duchovní slůvko k těmto tématům. Po přednášce se rozešli do pracovních skupin, aby dozněli myšlenky v jejích srdcích. Odpoledne byli pracovní skupiny, vyráběli jsme růžence z korálků, bonbónů, byla přednáška a praxe o první pomocí, kterou si připravila naše zdravotnice Ivanka.Pak následovalo vytváření mumie, která dvojice to první zvládla, dostala odměnu.

Jedno odpoledne si měli skupinky připravit pantomimu na biblický příběh z evangelia a bylo to úžasné, jak jsou děti a mladí vynalézaví. Večery byli také pestré. Zábavný program, různé scénky, soutěž správný kluk a správná holka, obohacující a motivovaný růženec a mše svaté doprovázené zpěvem.V adoraci jsme přednesli své prosby, díky a chvály. Bylo povzbuzující, jak každý přinesl rozžatou svíčku a přednesl to co měl na srdíčku.

V neděli byla při mší obnova zasvěcení a slavní nesení obětních darů s tichou hudbou a čteným komentářem. Po mši jsme v přírodě děkovali při modlitbě svatého růžence za všechny milostí a dary, které jsme dostali a následovalo smutné loučení a ukápla i slza, protože se nám ani nechtělo domů.

Díky Bohu a Nebeské Matičce, že se nám podařilo vytvořit rodinné společenství, ve kterém jsme se dobře cítili, navzájem jsme si pomáhali a věříme, že to co jsme společně zažili zůstane navždy v naších srdcích.

Deo gracias

sestra Margita

 

Comments

comments