Čínská báje píše o sedlákovi, který měl velký sad jabloní. Jedna jabloň byla jeho oblíbená, byla velmi velká a rodila mnoho ovoce. Jednoho dne přišel do sadu a jabloni říká: „Potřebuji něco od tebe.“ Strom byl velmi potěšen, věděl, že ho má rád a ještě takové vyznamenání před ostatními stromy. Sedlák ale řekl: „Potřebuji tě porazit.“ Jabloň byla hodně překvapená z této jeho prosby. Odpověděla: „Proč? Vím, že jsem tvůj oblíbený strom. Nesu také hodně ovoce. Proč mě chceš tedy porazit?“ Sedlák ale řekl, že má svůj plán. Strom svolil. Pak pokračoval s další prosbou, že potřebuje také osekat jeho větve a udělat do něho díru . Strom nakonec svolil se všemi prosbami. Plán sedláka byl, aby za pomoci stromu přivedl do sadu více vody. Skutečně oběť tohoto stromu pomohla ostatním stromům – staly se vitálnějšími a přinášely hodně ovoce.

Velikonoce jsou spojovány s jarem, to proto, že opravdu časově spadají do tohoto ročního období (Boží Hod velikonoční je vždy první neděli po prvním jarním úplňku). Asociaci můžeme vidět v tom, že na jaře se zem probouzí k životu. Ano, na jaře pozorujeme, jak se všechno obnovuje po zimě. To co bylo zdánlivě mrtvé, teď najednou získává novou životní sílu.

Ale pro nás křesťany je to mnohem víc. Není to jenom oslava probuzení přírody, ale oslava nejlepšího „stromu“ Ježíše Krista. Toho, který svou obětí přinesl pro každého z nás nový život a také nám otevřel přístup k Otci.

Požehnané Velikonoce přeje

P. Lubomír

Comments

comments