Evangelista Jan je mistr slova. Proto, aby dovedl čtenáře k cíli svých úvah, užívá zvláštní zvraty, resp. spojení, které se spíš hodí pro začátek než pro cíl. Jedním z těch zvratu je spojení „narodit se z Boha“. Toto spojení se nachází jak v jeho evangeliu, tak v jeho listech. Chce, aby čitatelé dosáhli cíle, tedy života s Bohem a říká: naroďte se. Milí SMM-áci možná si kladete otázku, proč se na vás obracím s touto náročnou myšlenkou, nebo lépe řečeno výzvou v první měsíc roku 2021? Protože tento rok pro nás bude výzvou, aby se něco změnilo. Papež František řekl, z koronaviru nevyjdeme stejní. Buď budeme lepší, nebo horší, ale stejní nebudeme. Proto se na vás už teď obracím s prosbou, abyste na konci tohoto roku mohli konstatovat: tento rok jsem opravdu prožil/a jako člověk, který se narodil z Boha, a ne ze světa. Jak se to dá? Nevíme doslovně co to znamená, nikdy jsme to neviděli. Ale víme, co znamená narození z ženy. Pokud se má dítě jednoho dne narodit, musí se totálně přizpůsobit. Co to znamená? Musí přijmout všechno, co mu tělo matky dává a odmítnout to, co ona odmítá. Pokud nebude dýchat stejný vzduch a nebude se sytit pokrmem, kterým se syti matka tak určitě k narození nedojde. Jak to aplikovat na narození z Boha? Je to možná až moc jednoduché! Přijímat všechno co po mně Bůh chce a odmítat všechno co on nechce. Co on chce? Apoštol Jan odpovídá, kdo miluje Boha, zachovává jeho přikázání. První přikázaní zní: Já jsem Pán Bůh tvůj, nebudeš mít jiné bohy… Víte milí SMM-áci já hodně přemýšlím nad tím, co znamená tato věta? Tolikrát jsem se potkal s tvrzením, neměl/a jsem Boha na prvním místě. Ale co je to první místo? No první je první! Pro mě je to první moment nového dne. Pokud tvrdíš, že chceš žít podle Boha, nemůžeš ho dát na poslední místo dne. I když je to hezké, že mu večer poděkuješ a pokračuj v tom dál, ale něco tomu chybí. Víš, slova jsou důležitá, ale ještě krásnější je, když se naše postoje (to co je pro nás prioritou) dají pozorovat z naších skutků. A pokud ty skutky jsou takové, že na něco, nebo někoho si vzpomenu až na závěr, když už nemám sil… promiň tak pro mě je to protiřečení. Slova mluví jedno, ale skutky něco jiného. Na to, co považujeme za důležité, si vždy najdeme čas. Protože když je něco až na závěr, tak je to spíš o povinnosti než o touze být s tou bytosti. Víš nejdůležitějším pro mě je a bude ten, na koho myslím jako na prvního. Co je tedy nejdůležitější a čemu dáváš největší prostor ve svém dni? Nový rok před nás staví velkou výzvu: naroďte se z Boha. Den, který se narodí, začni s Bohem. Jsem si jití, že s ním ho prožijeme jinak a večer budeme o to víc mít za co děkovat. Žehnám vám. P. Ján Jakubovič CM

Comments

comments