Myšlenky z Písma svatého na měsíc září 2010

Příprava na výročí 1150 let od příchodu svatých Cyrila a Metoděje

 

1. Takže neznamená nic ani ten, kdo sází, ani ten, kdo zalévá, ale Bůh, protože on dává vzrůst. Jsme totiž Boží spolupracovníci. (1Kor 3,1-9)

2. Domnívá-li se někdo z vás, že je moudrý, jak to chce tento svět, musí se napřed stát „pošetilým“. Jenom tak se stane moudrým. (1Kor 3,18-23)

3. Nic nesuďte předčasně, než přijde Pán. On také vynese na světlo věci, které jsou dosud ukryty v temnotách, a tak učiní, že bude zřejmé, jaké měl kdo úmysly. A teprve tehdy může každý dostat
od Boha chválu.(1Kor 4,1-5)

4. Kdo může o tobě říci, že jsi něco víc? Máš něco, co bys nedostal? A když jsi dostal, proč se vychloubáš, jako bys to nedostal? (1Kor 4,6-15)

5. Žádný z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem. (Lk 14, 25-33)

6. Není dobré, že se vychloubáte. Odstraňte starý kvas, aby se z vás stalo nové těsto. (1Kor 5,1-8)

7. Byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni pro jméno Pána Ježíše Krista a skrze Ducha našeho Boha. (1Kor 6,1-11)

8. Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému. (Řím 8,28-30)

9. Poznání vede k domýšlivosti, ale láska vzdělává. Jestliže si někdo na svém poznání zakládá, nemá ještě poznání, jaké se patří. (1Kor 8,1b-7.10-13))

10. Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé. (1Kor 9,16-19.22-27)

11. Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, neboť všichni máme účast
na jednom chlebě. (1Kor 10,14-22)

12. Ježíš Kristus přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já mezi ně patřím na prvním místě. (1Tim 1,12-17)

13.Kdykoliv totiž jíte tento chléb a pijete z tohoto kalicha, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. (1Kor 11,17-26.33)

14. Kristus Ježíš, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. (Flp 2,6-11)

15. Ačkoliv byl Boží Syn, naučil se svým utrpením poslušnosti. Když tak dokonal své dílo, stal se příčinou spásy pro všechny, kteří ho poslouchají. (Žid 5,7-9)

16. Kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí ho, kdo však ztratí svůj život pro mě, nalezne ho. (Mt 10,34-39)

17. Káže se o Kristu, že vstal z mrtvých. Ale jak potom mohou někteří z vás říkat, že vzkříšení mrtvých není? Jestliže Kristus nevstal, marné je naše kázání, marná je vaše víra. Máme-li naději v Krista jen v tomto životě, pak jsme nejubožejší ze všech lidí. (1Kor 15,12-20)

18. Zrní, které padlo do trní, jsou ti, kdo ho vyslechnou, ale pak jdou a dusí ho starostmi, bohatstvím
a požitky, takže nedozrají k užitku. (Lk 8,4-15)

19. Bůh je totiž jenom jediný a jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš. (1Tim 2,1-8)

20. Neodpírej prokázat dobrodiní když je v tvé moci ho poskytnout. (Př 3,27-35)

21. Snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení, spojeni poutem pokoje. Ef 4,1-7.11-13)

22. Každé slovo Boha je vytříbené, on je štítem pro ty, kdo se za něj skryjí. (Př 30,5-9)

23. Marnost nad marnost, všecko je marnost. Co má člověk z celé své námahy, s kterou se plahočí
pod sluncem? (Kaz 1,2-11)

24. Bůh všechno činí vhodně ve svůj čas, i zvěst o věčnosti vložil lidem do srdce, přece však nemohou proniknout dílo, které dělá Bůh od začátku do konce. (Kaz 3,1-11)

25. Raduj se, ve svém mládí, ať tě rozveseluje srdce v tvém jinošství. Jdi tam, kam tě vede tvé srdce, sleduj to, co těší tvé oči, ale věz, že ode všeho tě Bůh odvolá ke skládání účtů. (Kaz 11,9-12,8)

26. Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. (1Tim 6,11-16)

27. Nahý jsem vyšel z lůna své matky a nahý se tam vrátím. Hospodin dal, Hospodin vzal, Hospodinovo jméno buď pochváleno. (Job 1,6-22)

28. Neboť začátek moudrosti je zcela upřímná touha poučit se, chtít se poučit je láska k ní, láska k ní je zachovávat její přikázání, dbát o přikázání je zajistit si nesmrtelnost, nesmrtelnost pak dává místo u Boha. (Mdr 6,9-21)

29. Když jsem volal, vyslyšels mě, v mé duši jsi rozhojnil sílu. (Ž 138)

30. Žeň je hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. (Lk 10,1-12)

Myšlenky byly sestaveny na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži

Comments

comments